Pokud používáte dva a půl roku notebook s úhlopříčkou 15 palců a váhou skoro 3 kilogramy, budete mít ramena jako Rocky Balboa, nebo taky zničenou páteř jako Quasimodo. Možná si k tomu ještě zkazíte oči z nekvalitních displejů a skončíte jako Esmeralda. Stojí Vám to za to? Mi teda v žádném případě ne!
Postupem času jsem si notebook připojoval stejně k externímu monitoru a stal se z něj jakýsi placatý desktop, který se jen občas někam přenese a používá tak akorát k prezentacím. A i onomu samotnému přenášení notebooku se co nejvíce vyhýbám. Už jsem líný, tahat s sebou svůj dvoukilový “desktop”, který vydrží při provozu na akumulátor jen polovinu toho, co vydržel před dvěma lety (necelé 4 hodiny). Moje rozhodnutí je teď jasné, potřebuju netbook.
Jednoduchá tabulka parametrů, které dělají netbook použitelným:
1) Ani velký ani malý – ideál je 11″ až 12″.
2) Mobilní dvoujádrový Intel Atom.
3) Bez nVidia ION 2 ani ránu.
4) Minimální výdrž musí být okolo šesti hodin.
5) Co nejméně lesklých plastů.
6) Absolutně tichý. (Uchladit Atom snad není takový problém)
7) Minimální rozlišení 1366×768.
Když se však kouknu, co se prodává, chce se mi zvracet. Všude se mluví o tom, že prodej netbooků je lepší, než se vůbec čekalo a já se divím. Většina netbooků do desíti tisíc má jednojádový Atom, integrovanou Intel grafiku a rozlišení jen 1024×600 pixelů na 10″ úhlopříčce. Docela prd platná je pak výdrž okolo devíti hodin, protože s něčím takovým bych vydržel dělat možná 1 hodinu v podnapilém stavu.
